Pravidla a prvky bibliografické citace
Norma určuje prvky, které je třeba uvádět v bibliografických citacích. Stanovuje a předepisuje pořadí prvků citace a pravidla formální úpravy informací získaných z pramenné publikace. Projděte si jednotlivé prvky a zjistěte, co je potřeba vědět.
Tvůrce
Tvůrcem jsou fyzické osoby nebo korporace odpovědné za obsah dokumentu. Tvůrce (osoba i organizace) by měl být uveden nejvýrazněji, proto příjmení, popř. název organizace, vždy zapisujeme velkými písmeny v invertované podobě. Tvůrci mohou být podle své role rozděleni na hlavní a vedlejší. Hlavní tvůrci se uvádí před názvem a vedlejší za názvem informačního zdroje. U vedlejšího tvůrce uvádíme i název jeho role.
V případě, že není tvůrce známý, tento údaj se vynechává a je vhodné uvádět vedlejší tvůrce. V některých případech lze jako tvůrce uvést významného editora.
SVOBODA, Václav.
KONFUCIUS.
AYMARD, Maurice, ed.
Jména tvůrců se uvádějí v takové podobě, v jaké jsou uvedena v dokumentu. Křestní jména a další části jména se uvádějí po příjmení, jsou-li na začátku bibliografické citace.
ČAPEK, Karel.
KOMENSKÝ, J. A.
COMENIUS, I. A.
LA FONTAINE, Jean de.
KLEIST, Heinrich von.
Doplňky ke jménům uvádějící hodnost, úřad nebo status se ponechávají jako součást jména pouze v případě odlišení dvou autorů stejného jména.
NOVÁK, Jan, Mgr.
NOVÁK, Jan, MUDr.
Pokud se jméno objevuje ve formě zkratky (většinou korporace či správní orgán), uvádí se plná forma jména v hranaté závorce, pokud je známa. Původní tvar bez doplňku je možné zachovat, pokud je tvůrce pod touto zkratkou známý (např. UNESCO, NATO).
K rozlišení dvou korporací se stejným jménem se přidává sídlo korporace.
MCDONALD [Londýn].
MCDONALD [Praha].
Pokud je tvůrcem složka nebo oddělení určité instituce, mělo by být jméno instituce uvedeno v bibliografické citaci jako první velkými písmeny a pak by měl následovat název podřízené složky malými písmeny. Složka nebo oddělení se ponechávají samostatné pouze v případě, že mají vlastní specifické funkce a jsou nezávislé na mateřské instituci (např. UNICEF).
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Fakulta humanitních studií.
IMPERIAL CHEMICAL INDUSTRIES. Paints Division.
Pokud je nadřízeným orgánem stát, federace států, místní nebo obecní úřad, uvádí se jako první jméno příslušné jurisdikce. Přednost se dává všeobecnému jménu jurisdikce v jazyce tvorby bibliografické citace. Pouze u patentů se země původu zkracuje v souladu s ISO 3166.
ČESKO pro Českou republiku
FRANCIE pro République française (pokud píšeme text např. v angličtině, použijeme v citaci anglický tvar FRANCE)
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Odbor farmacie.
Pokud mají tvůrci stejnou roli, měli by být všichni uvedeni v bibliografické citaci. Pokud je tvůrců se stejným postavením pět a méně, uvádíme je v bibliografické citaci všechny. Pokud je tvůrců se stejným postavením šest a více, uvede se pouze prvních pět tvůrců a ostatní se nahradí výrazem „et al.“ Jména tvůrců se oddělují středníkem, poslední se připojuje spojkou „a“.
KLEMEŠ, Jiří et al.
KULHAVÝ, František a KULHAVÝ, Zbyněk.
BRIGGS, R. O., P.; ANTUNES, G.–J. de VREEDE a A. S. READ, eds.
U zdrojů, kde není jasný tvůrce nebo je více tvůrců a žádný z nich nemá dominantní roli, se údaj tvůrce vynechává a začíná se názvem dokumentu.
Pravidla českého pravopisu.
International Conference on Scientific Information.
Vedlejší tvůrce uvádíme v případě, že je to pro identifikaci citovaného zdroje důležité. Patří sem případní editoři, překladatelé, ilustrátoři apod. Jméno je uvedeno v přímém pořadí a příjmení se zapisuje velkými písmeny. V bibliografické citaci by měla být uvedena role vedlejšího tvůrce (např. překladatel, ilustrátor apod.).
U filmů bude režisér uveden jako první prvek citace, u divadelních her či jednoho dílu seriálu bude uveden na místě vedlejšího tvůrce.
NOLAN, Christopher (režisér). Inception. Film.
KUNDERA, Milan. Immortality. Peter KUSSI (translator from the Czech).
HERBERT, Zbigniew. Barbar v zahradě. Josef MLEJNEK (překladatel).
SHAKESPEARE, William. Romeo a Julie: tragédie v pěti jednáních. Josef Václav SLÁDEK a Antonín KLÁTERSKÝ (překladatelé).
Pokud je dílo vydáváno pod pseudonymem, měl by být v bibliografické citaci uveden pseudonym. Je-li známo skutečné jméno autora, doporučujeme psát jej do hranatých závorek v přímém pořadí a ve 2. pádě.
STENDHAL.
BACHMAN, Richard [pseud. Stephena KINGA].
VRCHLICKÝ, Jaroslav [pseud. Emila Bohuslava FRÍDY]
Název
Název i podnázev by měl být uveden ve tvaru, v jakém se nachází v citovaném zdroji, a píše se kurzivou. V záznamech částí publikací, jako jsou články, kapitoly apod., se kurzivou píšou jen názvy zdrojových publikací, tj. názvy časopisů, knih apod. Dodatečné upřesňující informace je možné uvádět v hranaté závorce za názvem. Výjimku tvoří webové dokumenty (webová stránka, příspěvek na webu, příspěvek na sociální síti), kdy se kurzivou zapisuje název části (webové stránky nebo příspěvku).
Pokud má několik forem názvů stejnou váhu, měly by být uvedeny v tomto pořadí: název v jazyce a písmu citovaného zdroje, název s významným místem v uspořádání názvů (např. tučně vytištěný, typograficky oddělený od ostatních názvů apod.), název v jazyce hlavní cílové skupiny, další názvy.
U grafických děl platí toto pořadí: název, který je součástí původní kresby, ručně psaný název, populární nebo obvyklý název (např. Mona Lisa). Je-li citovaná jednotka všeobecně známa, nebo byla původně vydána pod odlišným názvem, je možné jej uvést v hranaté závorce.
U webových stránek se název přebírá z hlavního názvu na stránce, poté z názvu v hlavičce webu a dále z jakéhokoliv jiného významného místa na webové stránce.
Název zapisujeme v takové podobě, v jaké je na titulním listě. Obálka je většinou graficky upravena a mohou na ni chybět některé údaje (viz příklad – na obálce není uveden podnázev knihy).
Název, který je příliš dlouhý, se zkracuje vynecháním některých slov. Vynechaná slova s výjimkou členů by měla být nahrazena třemi tečkami.
Ve zdroji: Interaction of Bending Stressed Piles and the Subsoil with Respect to the Creep of Both Piles’ and Subsoil Materials – Piles are Fixed-ended at Their Foots.
V bibliografické citaci: Interaction of Bending Stressed Piles…
Podnázev je v normě uveden jako nepovinný, ale doporučujeme ho uvést pro snadnější identifikaci citovaného zdroje. Před dvojtečku se nevkládá mezera.
ZAPLATÍLEK, Karel. MATLAB®: začínáme se signály. Brno: Tribun EU, 2015. ISBN 978-80-263-0898-0.
ZAPLATÍLEK, Karel. MATLAB: průvodce začínajícího uživatele. Brno: Tribun EU, 2011. ISBN 978-80-263-0014-4.
Je-li název nejasný, lze jej vysvětlit v hranaté závorce. Do hranaté závorky se také rozepisují zkratky, nejsou-li obecně známé, a také překlady názvů. Doplňky v hranaté závorce se píšou v jazyce tvorby bibliografické citace a v tomto případě se nepíšou kurzivou.
Statistical digest of the war [1939-1945].
Guil’s eye view [HughTown, St Mary’s, ScillyIsles].
Jestliže název chybí, uvádí se populární nebo tradiční název v hranatých závorkách, popř. se uvede specifický námět obsahu, druh citované položky či název znázorněného objektu (osoby, budovy, umístění apod.). Text v hranatých závorkách se píše kurzivou.
[Wild life sanctuaries of Trinidad].
[Dáma se psem].
Formáty, typy zdrojů
Informační zdroj může být vydán v různých formátech, v citaci jej uvádíme, pokud je pro dílo podstatný (např. hodnotíme kvalitu formátu).
U informačních zdrojů dostupných na internetu postačí jako typ nosiče uvést termín „online“, ale je možné jej i přesněji identifikovat (např. obrázek, graf atd.).
Online
Online, obrázek
Online, graf
Online, video
MP3
Audiokniha, MP3
Typ obsahu, média a nosiče by měly být uvedeny, pokud mají zásadní vliv na intelektuální obsah, podobu a stav nebo používání citovaného zdroje. Typ nosiče uvádíme, pokud je relevantní pro danou citaci, např. pokud popisujeme kvalitu a speciální vlastnosti nahrávky vydané na CD, kde tyto vlastnosti nejsou v pozdějších nosičích (Blu-ray apod.) relevantní.
film
videokazeta
stereografie
fotografie
notový zápis
video
Vydání, verze
Tento údaj je povinný v případě, že se nejedná o první vydání dokumentu. První vydání není nutné uvádět, ale jeho uvedení není chyba. Zapisujeme jej ve stejném znění, v jakém je uvedeno v citovaném informačním zdroji, včetně použitých termínů a symbolů. Přednostně používáme zkratky.
3rd ed., revised.
2. přeprac. vyd.
4. dopl. vyd.
11. vyd.
Enterprise ed.
V bibliografické citaci dokumentů, které mohou být aktualizovány, změněny nebo zcela nahrazeny (např. operační systém, program, webová stránka), se uvádí datum aktualizace či údaj o verzi, která byla citována.
APPLE INC. Mac OS X El Capitan. Verze 10.11. Program. 2016-06-25.
MOZILLA FOUNDATION. Mozilla Firefox. Verze 79.0. Program. 2020-07-28
Etapy zveřejnění
Tvorba informačních zdrojů většinou probíhá v několika krocích/fázích: odevzdaný
rukopis, preprint, postprint atd.
LACHAPELLE, Francois. COVID-19 Preprints and Their Publishing Rate: An Improved Method. Online, preprint. MedRxiv. October 13, 2020. Licence: CC BY-ND 4.0. Dostupné z: https://doi.org/10.1101/2020.09.04.20188771. [cit. 2023-02-23].
Nakladatelské údaje
Nakladatelské údaje zapisujeme v pořadí Místo vydání: Nakladatel, rok vydání.
Místo vydání
Místo vydání je nepovinný údaj, u tištěných dokumentů ho ale doporučujeme uvádět, pomáhá s identifikací citovaného zdroje. Místo vydání se uvádí ve tvaru, v jakém je uvedeno v citovaném zdroji. Může-li dojít k záměně místa vydání (např. Cambridge ve Velké Británii a v USA), nebo se jedná o menší město, uvádí se do kulaté závorky doplněk místa v jazyce popisu (stát, provincie, země, kraj). Pokud neznáme místo vydání, tento údaj vynecháme.
London (USA)
Virginia (Nevada)
Lhota (Zlínský kraj)
Lhota (Olomoucký kraj)
V případě více míst vydání se uvádí pouze první, typograficky zvýrazněné, popř. významné místo vydání.
Nakladatel (vydavatel)
Nakladatel (vydavatel) je osoba nebo korporace odpovědná za publikování dokumentu. Může jít o nakladatele (vydavatele), výrobní společnost, distributora, výrobce, tiskárnu apod.
Jména nakladatelů (vydavatelů) se zkracují vynecháním údajů, které nejsou nezbytné pro jejich identifikaci. Často se vynechávají především obchodní zkratky.
V dokumentu:
- Grada Publishing, a.s.
- John Wiley & Sons
- Cambridge University Press
V bibliografické citaci:
- Grada
- Wiley
- Cambridge University Press
V případě více nakladatelů (vydavatelů) se uvádí pouze první. Pokud informační zdroj vydalo více vydavatelství na různých místech, uvádíme pouze první místo vydání a prvního vydavatele.
Datum nebo datum vydání
Datum publikování je povinný údaj. Uvádí se většinou pouze rok (vždy číslicemi), ale u některých druhů dokumentů (el. dokumenty, noviny, apod.) je nezbytný též přesný měsíc, den, popř. také čas (ten se uvádí zejména u citování z vysílání).
Pokud se uvádí copyright, píše se před rok značka © nebo fráze „cop.“, popř. „c“.
Datum se uvádí tak, jak je uvedeno v citovaném informačním zdroji. Je-li datum publikování zjevně chybné, uvádí se oprava do hranaté závorky. V hranaté závorce se uvede výraz „správně“.
2 June 2010, 13:43 GMT
1959 [správně 1995]
20113 [správně 2011]
V případě, že není datum publikování uvedeno, dohledáváme jej z jiného zdroje či odhadujeme, uvádíme jej v hranaté závorce. V případě více dat publikování, popř. uvedení jak data publikování, tak data copyrightu, by měla být uvedena všechna data. Copyright uvedeme také v případě, že chybí rok vydání.
[cca. 1750]
[16. století]
2009, reprint 2011.
2009, ©2010.
U periodik či jiných vícedílných publikací se uvádí rozsah dat. V případě, že dokument stále vychází, uvádí se pouze rok publikování první části a pomlčka.
1970–1973.
1978– .
Číslování a stránkování
Údaje o číslování se vypisují ve tvaru, v jakém se nachází v dokumentu. Větší vždy předchází menšímu (nejprve uvedeme ročník časopisu a pak teprve číslo, stranu atd.). Údaj o celkovém počtu stran (např. u knih) je nepovinný, povinně se strany uvádí u částí dokumentů (např. u článků nebo příspěvků ve sborníku).
Označení ročníku a čísla převezmeme ve stejném jazyku, jak je uvedeno v informačním zdroji.
Ročník: roč., vol.
Číslo časopisu: č., no., iss.
Strany: s., p. (pokud píšeme text v českém jazyce, zapisujeme „s.“; pokud v angličtině, pak „p.“.)
2010, roč. 5, č. 8, s. 25–45.
2009, vol. 5, iss. 3, s. 103–112.
Citujeme-li část díla, uvádí se také rozsah stran, ze kterých bylo citováno (a to jak u přímé citace, tak i u parafráze). Toto se zapisuje v jazyce tvorby bibliografické citace, uvádíme tedy s. 256–263, nikoliv např. p. 256–263. Je-li citováno celé dílo, údaj o počtu stránek se může vynechat.
ŠKRHA, Jan. Diabetes mellitus 2. typu jako subklinický zánět. Časopis lékařů českých. 2010, roč. 149, č. 6, s. 277–281. ISSN 0008-7335.
Seriál (časopisy, noviny apod.)
Uvádíme celý název časopisu tak, jak je uveden přímo v citovaném časopise. Název časopisu se uvádí kurzivou.
GUIDORZI, Laura; RE, Alessandro; MAGALINI, Marta; ANGELICI, Debora; BORGHI, Alessandro et al. Micro-PIXE and micro-IBIL characterization of lapis lazuli samples from Myanmar mines and implications for provenance study. Online. The European Physical Journal Plus. 2023, vol. 138, no. 2, article 175. Dostupné z: https://doi.org/10.1140/epjp/s13360-023-03768-x. [cit. 2023-02-25].
Sborníky příspěvků
Sborníky s příspěvky citujeme podobně jako monografie, navíc se uvádí i datum a místo konference. Tyto údaje se uvádí za název sborníku.
Příspěvky ve sborníku se zapisují s použitím předložky „In“.
JOKLÍKOVÁ, Hana. Role speciálního pedagoga v podpoře seniorů se zrakovým postižením. In: XVII. mezinárodní konference k problematice osob se specickými potřebami a IV. konference mladých vědeckých pracovníků. Olomouc,
15.–16. března 2016. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2017.
ISBN 978-80-244-5256-2.
Názvy edic a číslování svazků
Pokud publikace obsahuje název edice, uvádí se do bibliografické citace včetně průběžného číslování. Název edice se uvádí ve tvaru, v jakém je uveden v dokumentu. Je-li edice uvedena, je tento údaj povinný.
Edice D, sv. 9
Edice FLEET, sv. 10
Identifikátory
Identifikátory slouží k jednoznačné identifikaci informačních zdrojů a měli bychom je uvádět vždy. Pokud má citovaný zdroj více než jeden identifikátor (např. kniha vydaná v rámci edice může mít jak ISSN, tak ISBN), měl by být v bibliografické citaci uveden jen ten identifikátor, který zdroj identifikuje co nejpřesněji.
Pokud má citovaný zdroj mezinárodní standardní číslo, nejčastěji ISBN (knihy), ISSN (časopisy) nebo DOI (digitální objekty), je povinné ho v bibliografické citaci uvést.
ISBN
ISBN je mezinárodní standardní číslo určené pro knihy, ale také pro mapy nebo multimediální dokumenty.
V případě elektronických knih bychom měli přednostně uvádět identifikátor DOI, pokud ho kniha má. Pokud ho elektronická kniha nemá, bude mít pravděpodobně přidělené eISBN (identifikační číslo pro elektronické knihy), které uvedeme jako identifikátor.
- ISBN 978-80-87950-63-0
- eISBN 978-0-06-231611-0
ISSN
ISSN je mezinárodní identifikátor pro tištěné publikace, jako jsou časopisy, noviny, ročenky a další.
V případě elektronických článků a časopisů bychom měli přednostně uvádět identifikátor DOI, pokud ho informační zdroj má. Pokud ho elektronická článek/časopis nemá, bude mít pravděpodobně přidělené eISSN (identifikační číslo pro elektronické časopisy), které uvedeme jako identifikátor.
- ISSN 1234-5678
- eISSN 1801-8807
PMID
PMID je identifikační číslo přidělené každému záznamu v databázi PubMed (volně dostupná plnotextová databáze z oblasti medicíny). Pokud má článek zároveň přidělený identifikátor DOI, měli bychom použít přednostně ten.
- PMID 34906321
DOI
DOI je digitální identifikátor objektů – elektronické verze vědeckého článku, knihy, datasetu nebo jiného digitálního obsahu. DOI identifikátor musí být vždy uveden jako URL odkaz.
Pokud citujeme eletronický dokument, který obsahuje DOI, měli bychom jej vždy upřednostit před ostatními identifikátory.
Dostupnost a umístění
U elektronických zdrojů je dostupnost povinný údaj. Slovní spojení „Dostupné z:“ píšeme v jazyce psaného dokumentu.
Dostupné z: http://hdl.handle.net/11012/63213.
Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.nucengdes.2020.110767.
V citacích není povolené používat zkrácené odkazy vytvořené službami jako Bit.ly apod., protože u těchto služeb není zaručena trvalost vygenerovaných adres. Vždy je proto nutné nahradit je vlastním URL/URI daného zdroje.
Údaj o fyzickém umístění dokumentu je nepovinný, uvádí se pouze tehdy, pokud se jedná o vzácné či jedinečné zdroje (např. při citování uměleckých děl nebo muzejních exponátů). Údaje se zapisují v jazyce psaného dokumentu.
At: London: British Museum, Department of Prints and Drawings. Register number 1915-27-41.
Místo: Moravský zemský archiv v Brně. Fond G 426.
Datum citování
U elektronických zdrojů bychom měli vždy uvádět datum citování, tedy údaj o tom, kdy jsme k informačnímu zdroji přistupovali a čerpali z něj.
Používáme označení „cit.“ a vkládáme do hranatých závorek ve formátu rrrr-mm-dd.
[cit. 2023-11-30]
[cit. 2022-04-05]
Ostatní prvky, poznámky
V bibliografické citaci je možné dále uvést klasifikační notaci s označením klasifikačního systému (MDT 001.811:025.171), rozměr a velikost tištěného zdroje (210 mm, 210 mm × 150 mm, formát A5), velikost souboru [14 GB], informace o licenci (Volné dílo, Licence CC BY-SA-4.0. EN), systémové požadavky (Windows
7, 8, 10 a 11) a další informace.
Poznámkou je možné dovysvětlit určité části nebo citace nebo další informace k citovanému zdroji. Uvádí se na konci bibliografické citace.