Odkazy na citace v textu
Co jsou to odkazy?
Existuje několik metod, jak zapisovat odkazy na citace v textu: harvardský systém, metoda číselných odkazů a metoda poznámek. Všechny metody mají svá pro a proti. Doporučujeme metodu odkazování v závěrečných pracích volit na základě požadavků fakulty či ústavu, popř. po dohodě s vedoucím práce.
- metoda jméno–datum (harvardský systém) — hojně používaná zejména v USA, známá také jako „metoda prvku a data“. V závěrečných pracích se na UTB využívá na: FAME, FLKŘ, FHS, FMK.
- metoda číselného odkazu — metoda používaná především v přírodních a technických vědách. V závěrečných pracích se na UTB využívá na: FAI, FT.
- metoda průběžných poznámek — často se kombinuje se seznamem zdrojů na konci dokumentu. V závěrečných pracích se na UTB využívá na: FMK.
Pro studenty, kteří nejsou příliš zběhlí v práci s textovým editorem, je nejvhodnější metodou Harvardský systém, který nevyžaduje nastavování křížových odkazů či poznámek pod čarou. Navíc je hojně používán zejména v humanitních vědách.
Metoda číselných odkazů má tu výhodu, že je možné se v elektronické verzi práce rychle prokliknout na zdroj a není nutné scrollovat na konec textu. Tato metoda si žádá využití křížových odkazů a jejich pečlivou kontrolu. Je tedy z hlediska formátování náročnější.
Metoda poznámek nabízí čtenáři práce bibliografickou citaci přímo na konkrétní stránce pod čarou, což je velmi pohodlné. Nastavení poznámek pod čarou je navíc velice jednoduché. Na druhou stranu se doporučuje uvedení abecedního seznamu bibliografických citací na konci dokumentu, takže uvádíte citace v dokumentu dvakrát, což je samozřejmě práce navíc.
Mrkněte se na jednotlivé metody a naučte se správně odkazovat na citace ve své práci:
Harvardský systém
V tomto kurzu najdete pouze stručnou informaci o tomto způsobu odkazování. Podrobný manuál si můžete přečíst v tomto dokumentu (popř. stáhnout jako PDF nebo DOCX).
Důležité!
Harvardský systém (neboli systém autor–datum) je pojmenování způsobu odkazování v rámci normy ISO 690, nemá nic společného s tzv. Harvardským stylem (Harvard style)! Harvardský styl je úplně jiná citační norma a studenti na UTB ji při psaní závěrečných prací nepoužívají. Když si tedy např. budete generovat citaci v katalogu knihovny, vždy zvolte normu ČSN ISO 690, případně můžete zvolit přímo systém odkazování autor–datum.
Odkaz v textu
Jméno tvůrce a rok vydání citovaného zdroje jsou uvedeny v textu ve formě jméno-datum v kulatých závorkách. Pokud se jméno tvůrce vyskytuje přirozeně v textu, následuje pouze rok v kulatých závorkách. Lokace citace ve zdroji (rozsah stran, ze kterých bylo citováno) se uvádí do kulatých závorek za rok. Pokud mají dva nebo více zdrojů stejného tvůrce i rok vydání, odlišují se malými písmeny abecedy přiřazenými k roku vydání. V takovém případě se písmena uvádí i v závěrečném soupisu bibliografických citací. V případě většího množství autorů se píší do závorky všichni autoři uvedení v bibliografické citaci. Pokud je nutné uvést dva či více zdrojů, uvádějí se v jedněch kulatých závorkách a oddělují se středníkem. V případě chybějícího autora se použije název nebo část názvu (do závorky se píše kurzivou).
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustřeďuje na zpracování informace (McQuail, 2002, s. 29). Například Šuleř (2009a, s. 9-12) tvrdí, že komunikaci lze charakterizovat jako proces sdílení určitých informací. Řečené však ještě neznamená slyšené (Šuleř, 2009b, s. 75). V mnoha situacích se pravomoc deleguje na odborníka: investoři dávají peníze manažerům v naději, že budou efektivně využity, voliči volí politiky, aby za ně vládli, a soudcům se důvěřuje, že správně interpretují právo a budou se držet zákona (Fox a Van Weelden, 2012, s. 142-150).
Umístění odkazu na bibliografickou citaci v textu
Níže nabízíme několik příkladů, kam je možné umístit odkaz na bibliografickou citaci v textu. Oranžově je zvýrazněno to, co je považováno za citaci při různém umístění odkazu. Jedná se o jednu z možných variant. Vždy je vhodnější uvádět odkaz v kulaté závorce výhradně před tečkou, která ukončuje větu. Nevypadá dobře, pokud se tečka zapíše před citaci, pak tam vzniká nepěkné vakuum před další větou.
- Přímá citace (označená uvozovkami):
Nacházíme se v postmoderním věku, společnost se stává tzv. informační. To přináší také nové nároky na schopnosti člověka a vzdělávání. „Proto je potřeba, aby člověk dneška, má-li mít šanci uplatnit se jak na trhu práce, tak ve společnosti, oplýval takovými vlastnostmi, které upotřebí bez ohledu na obor, ve kterém zrovna pracuje nebo zemi, ve které právě žije. Musí být připraven pružně a aktivně reagovat na proměny společnosti a poptávku trhu“ (Srbecká, 2010, s. 45). - Parafráze (autor zmíněn v textu):
Srbecká (2010, s. 89) klade důraz na to, že v současnosti je třeba, aby vzdělávání pružněji reagovalo na probíhající změny ve společnosti a požadavky doby. Kromě memorování je důležité získávat potřebné kompetence také prožitkem. S tímto tvrzením plně souhlasím. - Parafráze (oddělená odstavcem, odkaz je za tečkou):
PŘEDCHOZÍ TEXT
Nacházíme se v postmoderním věku, společnost se stává tzv. informační. To přináší také nové nároky na schopnosti člověka a vzdělávání. Je třeba, aby vzdělávání pružněji reagovalo na probíhající změny ve společnosti a požadavky doby. Kromě memorování je důležité získávat potřebné kompetence také prožitkem (Srbecká, 2010, s. 24).
NÁSLEDUJÍCÍ TEXT - Parafráze (týká se pouze jedné věty, ve které je odkaz uveden):
Nacházíme se v postmoderním věku, společnost se stává tzv. informační. To přináší také nové nároky na schopnosti člověka a vzdělávání. Je třeba, aby vzdělávání pružněji reagovalo na probíhající změny ve společnosti a požadavky doby (Srbecká, 2010).
Bibliografické citace
Bibliografické citace jsou uspořádány v seznamu v abecedním pořadí podle příjmení autorů (dále podle roku, pak podle názvu). Rok vydání se u této metody neuvádí až za nakladatele, ale přímo za tvůrce po čárce. Jako datum vydání se uvádí pouze přesnější datum, je-li známé.
FOX, Justin a VAN WEELDEN, Richard, 2012. Costly transparency. Online. Journal of Public Economics. Vol. 96, issue 1-2, s. 142-150. ISSN 00472727. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jpubeco.2011.08.007. [cit. 2023-01-01].
McQUAIL, Denis, 2002. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN 80-7178-714-0.
ŠULEŘ, Ondřich, 2009a. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press. ISBN 80-251-1250-0.
ŠULEŘ, Oldřich, 2009b. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí, rozhodování a organizování. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2173-3.
| Typ | Odkaz na bibliografickou citaci v textu | Bibliografická citace v seznamu zdrojů |
| 1 autor | … tato teorie je stará několik desetiletí (Zaplatílek, 2015, s. 55).
Tuto teorii podporuje také Zaplatílek (2015, s. 55)… |
ZAPLATÍLEK, Karel, 2015. MATLAB®: začínáme se signály. Brno: Tribun EU. ISBN 978-80-263-0898-0. |
| 2 autoři | … URI bylo poprvé představeno Timem Bernersem Lee v roce 1994 (Hilse a Kothe, 2006, s. 4). | HILSE, Hans-Werner a KOTHE, Jochen, 2006. Implementing persistent identifiers: overview of concepts, guidelines and recommendations. London: Consortium of European Research Libraries. ISBN 90-6984-508-3. |
| 3–5 autorů | (Smolík et al., 2015)
(Šenk et al., 2022) |
SMOLÍK, Jan; FORNŮSEK, Tomáš a DIVIŠ, Ivan, 2023. Průmyslová hybridní výroba a aditivní technologie. MM Průmyslové spektrum. Praha: MM publishing, roč. 26, č. 1-2, s. 19-21. ISSN 1212-2572.
ŠENK, David; PAPOUŠKOVÁ, Aneta; MASAŘÍKOVÁ, Martina; PALKOVIČOVÁ, Jana a ČÍŽEK, Alois, 2022. Impact of commercial and autogenous Escherichia coli vaccine combination on broiler breeder stock performance, gross pathology, and diversity of Escherichia coli isolates. Online. Acta Veterinaria Brno. Vol. 91, no. 4, s. 383-390. Dostupné z: https://doi.org/10.2754/avb202291040383. [cit. 2023-01-05]. |
| 6 a více autorů | (Filip et al., 2022) | FILIP, Miroslav; KOVÁŘ, Dominik; JALŮVKOVÁ, Michaela; JAKALOVÁ, Laura; KEBRLOVÁ, Nikola et al., 2022. Jak souvisí stres, nedůvěra a nedodržování protiepidemických opatření? – Konstruktivistický pohled na negativní jevy pandemické doby. Online. E-psychologie. Roč. 16, č. 1, s. 1-30. Dostupné z: https://doi.org/10.29364/epsy.433. [cit. 2023-01-05]. |
| bez autora | … úpravy porostu jsou v takovém případě nutné (Lesnický naučný slovník, 1994, s. 755). | Lesnický naučný slovník, 1994. Praha: Agrospoj. ISBN 80-7084-111-7. |
| více odkazů v jedné závorce | (Kotler, 2004; Kotler a Keller, 2007, s. 25; Kotler a Caslione, 2009) | KOTLER, Philip, 2004. 10 smrtelných marketingových hříchů: Jak je rozpoznat a nespáchat. Praha: Grada. ISBN 80-247-0969-4.
KOTLER, Philip a KELLER, Kevin Lane, 2007. Marketing management. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1359-5. KOTLER, Philip a CASLIONE, John A., 2009. Chaotika: řízení a marketing firmy v éře turbulencí. Brno: Computer Press. Business books. ISBN 978-80-251-2599-1. |
| více děl jednoho autora, stejný rok vydání | (Filka, 2009a)
(Filka, 2009b) |
FILKA, Miloslav, 2009a. Optoelektronika pro telekomunikace a informatiku. Brno: Miloslav Filka. ISBN 978-80-86785-14-1.
FILKA, Miloslav, 2009b. Transmission media. Brno: M. Filka. ISBN 978-80-86785-15-8. |
| organizace | (Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, ©2023) | KNIHOVNA UNIVERZITY TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ, ©2023. Najdete u nás. Online. ©2023. Dostupné z: https://knihovna.utb.cz/najdete-u-nas/. [cit. 2023-08-19]. |
| zákon | (Česko, 1998) | ČESKO, 1998. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Online. In: Zákony pro lidi. 2010-2023. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111. [cit. 2023-03-14]. |
Metoda číselných odkazů
Odkaz v textu
Číslem v kulatých závorkách, hranatých závorkách (preferováno) nebo horním indexu odkazujeme v textu na citované zdroje v pořadí, v jakém jsou citovány poprvé. V textovém editoru se propojují křížovými odkazy. Následné odkazy stejného citovaného zdroje obdrží stejné číslo jako první. Pokud to je možné, uvádíme i konkrétní číslo strany, ze které jsme údaj převzali (v závorce za čárkou).
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustřeďuje na zpracování informace [15, s. 42]. Například Holá [25, s. 125-138] tvrdí, že komunikaci lze charakterizovat jako proces sdílení určitých informací. Řečené však ještě neznamená slyšené [8, s. 75]. V mnoha situacích se pravomoc deleguje na odborníka: investoři dávají peníze manažerům v naději, že budou efektivně využity, voliči volí politiky, aby za ně vládli, a soudcům se důvěřuje, že správně interpretují právo a budou se držet zákona. [26, s. 142-150]
Bibliografické citace
Bibliografické citace jsou uspořádány dle výskytu v dokumentu v číslovaném seznamu.
[8] ŠULEŘ, Oldřich. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí, rozhodování a organizování. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2173-3.
…
[15] McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002 ISBN 80-7178-714-0.
…
[25] HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1250-0.
…
[26] FOX, Justin a VAN WEELDEN, Richard. Costly transparency. Online. Journal of Public Economics. 2012, vol. 96, Issue 1-2, s. 142-150. ISSN 00472727. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jpubeco.2011.08.007. [cit. 2023-01-01].
Metoda průběžných poznámek
Odkaz v textu
Číslem v kulatých závorkách, hranatých závorkách nebo horním indexu odkazujeme v textu na citované zdroje uvedené v poznámce pod čarou v pořadí, v jakém se objeví v textu. Použití horního indexu je preferovaný zápis průběžných poznámek. Každá bibliografická citace stejného informačního zdroje obdrží zvláštní číslo. Číslo se uvádí vždy jen jedno (nelze podobně jako u Harvardského systému či číselné formy uvádět dva odkazy za sebou), ale v jedné poznámce může být uvedeno více bibliografických citací. V textu poznámky následně uvedeme zkrácenou citaci ve formě: PŘÍJMENÍ, Název, rok, číslo strany. Pokud má citovaný informační zdroj více autorů, uvedeme pouze příjmení prvního autora (v případě dvou autorů uvedeme oba autory) a zbylé nahradíme výrazem „et al.“
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustřeďuje na zpracování informace.18 Například Holá19 tvrdí, že komunikaci lze charakterizovat jako proces sdílení určitých informací. Řečené však ještě neznamená slyšené20.
V mnoha situacích se pravomoc deleguje na odborníka: investoři dávají peníze manažerům v naději, že budou efektivně využity, voliči volí politiky, aby za ně vládli, a soudcům se důvěřuje, že správně interpretují právo a budou se držet zákona.21
Bibliografické citace
Poznámky jsou uvedeny v číselném pořadí. Čísluje se průběžně v celém dokumentu. Na konci práce budou bibliografické citace uspořádány v seznamu v abecedním pořadí podle příjmení autorů (dále podle roku, pak podle názvu).
2 McQUAIL, Úvod do teorie masové komunikace, 2002.
5 HOLÁ, Interní komunikace ve firmě, 2006.
17 ŠULEŘ, 100 klíčových manažerských technik, 2009, s. 142-150.
20 JŮVA a JŮVA, Úvod do pedagogiky, 1994.
21 FOX a VAN WEELDEN, Costly transparency, 2012.
Seznam použité literatury
JŮVA, Vladimír a JŮVA, Vladimír. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido: 1994. ISBN 80-901737-6-4.
HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1250-0.
McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002 ISBN 80-7178-714-0.