Co je to literární rešerše?

Literární rešerši můžeme charakterizovat jako kritický přehled aktuální literatury o konkrétním tématu a poskytnout podklady k navrženému výzkumu.

Účelem rešerše je prokázat dostatečnou znalost zkoumaného problému; podrobně se seznámit s aktuálním výzkumem k dané problematice a podrobit jej vlastnímu kritickému pohledu.

Pro vyhledání relevantní literatury můžete využít katalog knihovny nebo elektronické informační zdroje.

Rešerše by měla vycházet zejména z vědeckých článků a monografií, ve kterých nejdeme vždy to nejaktuálnější z vědeckého poznání. Skripta a učebnice jako úvod do problematiky jistě postačí. Nejnovější poznatky však do tohoto druhu literatury pronikají velmi pozvolna.

Základní množinu zdrojů, je nutné podrobit kritické analýze. Pokud například název odborného článku odpovídá tématu, měli byste si přečíst abstrakt. Ten by měl v krátkosti shrnout obsah článku – účel výzkumu, metodologický postup práce, výsledky a závěr. Pokud váháte, zda je článek pro Vás relevantní, zkuste si v článku přečíst diskuzi nebo závěr.

Text rešerše by měl mít akademickou formu. Styl psaní se musí odlišit od publicistického nebo jiného stylu. Akademický styl je výstižný, jasný a informačně hodnotný s prvky formálnosti. Struktura akademického textu by měla být na základě hlavních myšlenek a argumentů formulován do odstavců.

Odstavec se obvykle skládá z úvodní věty, která uvozuje hlavní téma/myšlenku/argument odstavce; těla odstavce, které rozvíjí hlavní tezi z úvodní věty; a poté závěrečné nebo přechodové věty, která shrnuje obsah odstavce, a uvozuje následující odstavec (pokud je to relevantní). Je nutné se vyvarovat opisování dlouhých pasáží zdrojového textu.

Při psaní literární rešerše je nutné nezapomenout vše řádně ocitovat. Jak správně citovat poradí tento kurz.

Příklady rešeršního textu:

V této části práce budou rozebrány jednotlivé faktory ovlivňující sdílení znalostí v organizaci. Ačkoliv existuje mnoho zdrojů na toto téma, je velmi obtížné najít ucelené rozčlenění jednotlivých faktorů a to z několika důvodů. Prvním důvodem je, že mnoho autorů  (Wu, 2010; Chen 2014) se zaměřuje spíše na konkrétní faktory než soubor faktorů. Dalším důvodem je velká propletenost a provázanost jednotlivých faktorů, které se vzájemně ovlivňují a doplňují. Příkladem může být důvěra mezi zaměstnanci jakožto individuální faktor, která je ale silně ovlivňována kulturou, tedy organizačním faktorem. Další příklad je motivace sdílet znalosti (součást chování – individuální faktor), která je ovlivňována systémem odměňování (organizační faktor). Posledním důvodem může být i různě nastavená rozlišovací úroveň jednotlivých faktorů. Zatímco Awad a Ghaziri (2004) mluví o osobnosti a přístupu pracovníka, Lin (2007) rozebírá tento faktor hlouběji a mluví o radosti pomáhat ostatním jako o dalším faktoru a takto můžeme jít ještě hlouběji.

Komentář k dobrému příkladu: Tento text je vhodnou ilustrací zejména toho, jak může vypadat rozvíjení jedné myšlenky a podpora argumenty. Autor textu se pokusil ukázat a pomocí zdrojů dokázat, proč je těžké rozčlenit jednotlivé faktory výčtem důvodů.

Význam termínu Business Intelligence nie je v literatúre jednoznačný. Kopáčková (2011) uvádza, že BI je široko akceptované ako dátový sklad s troma vrstvami: dotazovanie a reporty, OLAP a dolovanie dát. Dodáva ale, že niektorí autori neuznávajú toto delenie a považujú BI ako nástupcu EIS. Negash (2008) zasa definuje BI ako novú generáciu DSS. Hovorí, že BI je dátovo riadený systém na podporu rozhodovania (ang. data-driven DSS), ktorý kombinuje zber dát, uchovávanie dát a knowledge management s analýzou za účelom poskytnutia vstupu pre rozhodovací proces. Power (2008) vymedzuje BI ešte užšie, ako špecifický účel dátovo riadeného DSS. BI ale nie je systém, technológia alebo metodológia. BI je kombinácia produktov, technológii a metód, ktoré organizujú kľúčové informácie potrebné pre management za účelom zvýšenia zisku alebo výkonnosti (Williams, 2007). Organizácia Gartner preto definovala termín dosť široko (2011): “BI je zastrešujúci termín, ktorý zahŕňa ľudí, procesy, aplikácie a nástroje, ktoré umožňujú prístup k informáciám a ich analýze za účelom zlepšenie rozhodovania a riadenia výkonnosti.” Z toho vyplýva, že BI nemusí byť využívané len ako nástroj na rozhodovanie, ale aj ako prostriedok k monitorovaniu a riadeniu výkonnosti organizácie.

Komentář k dobrému příkladu: Odstavec představuje ukázku toho, jak by měl být dobrý odstavec napsán. Každý odstavec by měl reprezentovat jednu myšlenku, kterou je vhodné uvést první větou. Po ní následuje argumentace a detailní popsání myšlenky/problému. Závěrečná věta by měla odstavec shrnout, učinit nějaký závěr. V odstavci je také každé tvrzení buď odkazováno, anebo logicky zdůvodněno.

Podniková kultúra je spôsob, ktorým sa vykonáva práca a tiež spôsob ako sa zaobchádza s ľuďmi, ktorý pramení z hlboko zakorenených predstáv o organizácií práce, spôsob odmeňovania a riadenia ľudí v rámci danej organizácie.[1] Samotná kultúra teda predstavuje súbor hodnôt, poznatkov a spôsobov riešenia vzniknutých situácií, ktoré pracovníci nespochybňujú a sú vykonávané automaticky.Podniková kultúra má normatívny význam. Určuje druh správania, ktoré sa očakáva od všetkých zamestnancov organizácie, aké správanie bude akceptované, oceňované alebo kritizované.[2]

Komentář ke špatnému příkladu: Tento text je z hlediska akademického textu chybný z několika důvodů. Za první, jde o špatné strukturování  odstavců, kdy neplatí, že co odstavec, to ucelená a diskutovaná myšlenka. Za druhé, nejde o kriticky psaný text, protože jeho autor jenom přepisuje skutečnosti z jiných zdrojů. Za třetí, z textu odstavce není jasné jak a jestli navazuje na předchozí odstavce, a co je cílem odstavce. (Krčál, 2017)


Další ukázky literárních rešerší viz. https://www.hks.re/wiki/ukazky_literarni_reserse

Literatura:

KRČÁL, Michal, 2017. Literární rešerše. Masarykova univerzita. Online. Dostupné z: http://www3.econ.muni.cz/~99246/zav-prace/lit-review.xhtml [cit. 2023-08-02].

Back to: Jak hledat informace > Jak hledat informace