Pravidla a prvky bibliografické citace

Norma určuje prvky, které je třeba uvádět v bibliografických citacích. Stanovuje a předepisuje pořadí prvků citace a pravidla formální úpravy informací získaných z pramenné publikace. Projděte si jednotlivé prvky a zjistěte, co je potřeba vědět.

Tvůrce

Tvůrcem jsou fyzické osoby nebo korporace odpovědné za obsah dokumentu. V případě, že není tvůrce známý, tento údaj se vynechává a je vhodné uvádět vedlejší tvůrce. V některých případech lze jako tvůrce uvést významného editora.

SVOBODA, Václav.
KONFUCIUS.
AYMARD, Maurice, ed.

Jména tvůrců se uvádějí v takové podobě, v jaké jsou uvedena v dokumentu. Křestní jména a další části jména se uvádějí po příjmení, jsou-li na začátku bibliografické citace.

ČAPEK, Karel.
KOMENSKÝ, J. A.
COMENIUS, I. A.
LA FONTAINE, Jean de.
KLEIST, Heinrich von.

Doplňky ke jménům uvádějící hodnost, úřad nebo status se ponechávají jako součást jména pouze v případě odlišení dvou autorů stejného jména.

NOVÁK, Jan, Mgr.
NOVÁK, Jan, MUDr.

Pokud se jméno objevuje ve formě zkratky (většinou korporace či správní orgán), uvádí se plná forma jména v hranaté závorce, pokud je známa. Původní tvar bez doplňku je možné zachovat, pokud je tvůrce pod touto zkratkou známý (např. UNESCO, NATO).

K rozlišení dvou korporací se stejným jménem se přidává sídlo korporace.

MCDONALD [Londýn].
MCDONALD [Praha].

Pokud je tvůrcem složka nebo oddělení určité instituce, mělo by být jméno instituce uvedeno v bibliografické citaci jako první. Složka nebo oddělení se ponechávají samostatné pouze v případě, že mají vlastní specifické funkce a jsou nezávislé na mateřské instituci (např. UNICEF).

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Fakulta humanitních studií.
IMPERIAL CHEMICAL INDUSTRIES. Paints Division.

Pokud je nadřízeným orgánem stát, federace států, místní nebo obecní úřad, uvádí se jako první jméno příslušné jurisdikce. Přednost se dává všeobecnému jménu jurisdikce v jazyce tvorby bibliografické citace. Pouze u patentů se země původu zkracuje v souladu s ISO 3166.

FRANCIE pro République française (pokud píšeme text např. v angličtině, použijeme v citaci anglický tvar FRANCE)
ČESKO pro Českou republiku

Pokud mají tvůrci stejnou roli, měli by být všichni uvedeni v bibliografické citaci. Pokud je tvůrců více, nebo nemají stejnou roli, píše se první tvůrce a přidává se zkratka et al. (= aj.). Jméno prvního tvůrce se píše v invertovaném pořadí, ostatní se mohou psát v přirozeném pořadí. Dva poslední se oddělují spojkou „a“.

KLEMEŠ, Jiří et al.
KULHAVÝ, František a Zbyněk KULHAVÝ.
BRIGGS, R. O., P. ANTUNES, G.-J. de VREEDE a A. S. READ, ed.

U zdrojů, kde není jasný tvůrce nebo je více tvůrců a žádný z nich nemá dominantní roli (např. film), se údaj tvůrce vynechává a začíná se názvem dokumentu. Režisér, scénárista apod. jsou pak uvedeni jako vedlejší tvůrci. V případě sborníku, který sestavil významný editor, můžeme jej uvést jako tvůrce.

Pravidla českého pravopisu.
International Conference on Scientific Information.
Black Swan [film]. Directed by Darren AROFONSKY.
Výlet [film]. Režie Alice NELLIS.

Vedlejší tvůrce uvádíme v případě, že je to pro identifikaci citovaného zdroje důležité. Patří sem případní editoři, překladatelé, ilustrátoři apod. Jméno je uvedeno v přímém pořadí a příjmení se zapisuje velkými písmeny. V bibliografické citaci by měla být uvedena role vedlejšího tvůrce (např. Přeložil, Ilustroval apod.)

KUNDERA, M. Immortality. Translated from the Czech by Peter KUSSI.
STEEL, Alfred. Engineered plumbing design II. Revised by A. C. LAWS.
HERBERT, Zbigniew. Barbar v zahradě. Přeložil Josef MLEJNEK.
Pokud je dílo vydáváno pod pseudonymem, měl by být v bibliografické citaci uveden pseudonym. Je-li známo skutečné jméno autora, doporučujeme psát jej do hranatých závorek v přímém pořadí a ve 2. pádě.

STENDHAL.
BACHMAN, Richard [pseud. Stephena KINGA].
VRCHLICKÝ, Jaroslav [pseud. Emila Bohuslava FRÍDY]

Název

Název by měl být uveden ve tvaru, v jakém se nachází v citovaném zdroji, a píše se kurzivou. Pokud jsou uvedeny i alternativní názvy, měl by být použit ten nejvýznamnější. Název zapisujeme v takové podobě, v jaké je na titulním listě. Obálka je většinou graficky upravena a mohou na ni chybět některé údaje (viz. příklad – na obálce není uveden podnázev knihy).

Pokud má několik forem názvů stejnou váhu, měly by být uvedeny v tomto pořadí: název v jazyce a písmu citovaného zdroje, název s významným místem v uspořádání názvů (např. tučně vytištěný, typograficky oddělený od ostatních názvů apod.), název v jazyce hlavní cílové skupiny, další názvy.

U grafických děl platí toto pořadí: název, který je součástí původní kresby, ručně psaný název, populární nebo obvyklý název (např. Mona Lisa). Je-li citovaná jednotka všeobecně známa, nebo byla původně vydána pod odlišným názvem, je možné jej uvést v hranaté závorce.

U webových stránek se název přebírá z hlavního názvu na stránce, poté z názvu v hlavičce webu a dále z jakéhokoliv jiného významného místa na webové stránce.

Pokud je např. kniha napsána ve více jazycích a stejně tak jsou uvedeny i názvy, vypíšeme je všechny. Doporučujeme oddělení čárkou.

Stará Šumava, Der Alte Böhmerwald.
Chorvatské pobřeží, Kroatische Küste, Croatian Coast.
Mona Lisa [Portrét Lisy Gherardini].
Cutter’s Way [Cutter and Bone] [film].
Beatles [White album] [CD].

Název, který je příliš dlouhý, se zkracuje vynecháním některých slov. Vynechaná slova s výjimkou členů by měla být nahrazena třemi tečkami.

Ve zdroji: Interaction of Bending Stressed Piles and the Subsoil with Respect to the Creep of Both Piles’ and Subsoil Materials – Piles are Fixed-ended at Their Foots.
V bibliografické citaci: Interaction of Bending Stressed Piles…

Podnázev je v normě uveden jako nepovinný, ale doporučujeme ho uvést pro snadnější identifikaci citovaného zdroje. Před dvojtečku se nevkládá mezera.

Je-li název nejasný, lze jej vysvětlit v hranaté závorce. Do hranaté závorky se také rozepisují zkratky, nejsou-li obecně známé, a také překlady názvů. U kartografických dokumentů se do hranaté závorky zapisuje geografické pokrytí, není-li uvedeno v názvu. Doplňky v hranaté závorce se píší v jazyce tvorby bibliografické citace.

Statistical digest of the war [1939-1945].
Guil’s eye view [HughTown, St Mary’s, ScillyIsles].

Jestliže název chybí, uvádí se populární nebo tradiční název v hranatých závorkách, popř. se uvede specifický námět obsahu, druh citované položky či název znázorněného objektu (osoby, budovy, umístění apod.). U kartografických dokumentů se uvádí geografické pokrytí a měřítko, u grafiky může být doplněn předmět grafiky a metoda tisku. Náhradní název se nepíše kurzivou.

[Wild life sanctuaries of Trinidad].
Bez názvu [Dáma se psem] [fotografie].
[Hong Kong. 1:1 000. Series HP1C].

Pokud je název periodika nedostatečný k jasné identifikaci zdroje, mělo by být doplněno jméno organizace, která periodikum vydává, popř. se uvádí místo publikování.

Bulletin trimestriel. Institut archéologique du Luxembourg.
National Geographic (Washington).
National Geographic (Praha).

Vydání

Vydání se uvádí ve tvaru, v jakém je zapsáno v dokumentu včetně všech symbolů, a lze jej zkrátit podle platné ISO normy. Tento údaj je povinný v případě, že se nejedná o první vydání dokumentu.

3rd ed., revised.
2. přeprac. vyd.

V bibliografické citaci dokumentů, které mohou být aktualizovány, změněny nebo zcela nahrazeny (např. operační systém, program, webová stránka), se uvádí datum aktualizace či údaj o verzi, která byla citována.

ADOBE SYSTEMS. Adobe Captivate [program]. Version 2. San Jose: Adobe systems, 2006.
APPLE. Mac OS X Update 10.4.7 Intel [software]. 27 June 2006.
INTERNATIONAL DOI FOUNDATION. DOI Handbook [online]. ©2006, updated 19 September 2007.

Nakladatelské údaje

Nakladatelské údaje zapisujeme v pořadí Místo vydání: Nakladatel, Rok vydání. Pokud není uvedeno místo vydání nebo nakladatel, snažíme se toto vyhledat v jiném zdroji, popř. se pole vynechají.

Místo vydání

Místo vydání se uvádí ve tvaru, v jakém je uvedeno v citovaném zdroji. Může-li dojít k záměně místa vydání (např. Cambridge ve Velké Británii a v USA), nebo se jedná o menší město, uvádí se do kulaté závorky doplněk místa v jazyce popisu (stát, provincie, země, kraj).

London (Ontario)
Virginia (Nevada)

V případě více míst vydání se uvádí pouze první, typograficky zvýrazněné, popř. významné místo vydání.

Nakladatel (vydavatel)

Nakladatel (vydavatel) je osoba nebo korporace odpovědná za publikování dokumentu. Může jít o nakladatele (vydavatele), výrobní společnost, distributora, výrobce, tiskárnu apod.

Jména nakladatelů (vydavatelů) se zkracují vynecháním údajů, které nejsou nezbytné pro jejich identifikaci. Často se vynechávají především obchodní zkratky.

V dokumentu:

Grada Publishing, a.s.
John Wiley & Sons
Cambridge University Press

V bibliografické citaci:

Grada
Wiley
Cambridge University Press

V případě více nakladatelů (vydavatelů) se uvádí pouze první.

Datum publikování

Datum publikování je povinný údaj. Uvádí se většinou pouze rok (vždy číslicemi), ale u některých druhů dokumentů (el. dokumenty, noviny, patenty, televizní vysílání apod.) je nezbytný též přesný měsíc, den, popř. čas (ten se uvádí zejména u citování z vysílání) a časové pásmo. Pokud se uvádí copyright, píše se před rok značka ©. Datum publikování uvádíme ve tvaru, v jakém se objevuje v citovaném dokumentu. Je-li datum publikování zjevně chybné, uvádí se oprava do hranaté závorky.

2 June 2010, 13:43 GMT
27. července 2010, 15:25 SEČ
1959 [1995]
20113 [2011]

V případě, že není datum publikování uvedeno, dohledáváme jej z jiného zdroje či odhadujeme, uvádíme jej v hranaté závorce. V případě více dat publikování, popř. uvedení jak data publikování, tak data copyrightu, by měla být uvedena všechna data.

U periodik či jiných vícedílných publikací se uvádí rozsah dat. V případě, že dokument stále vychází, uvádí se pouze rok publikování první části a za pomlčku mezera. Číslování nebo stránkování je v tomto případě povinné.

1970-1973, vol 1-3.
1978- .

Číslování a stránkování

Údaje o číslování se vypisují ve tvaru, v jakém se nachází v dokumentu. Popisné údaje je možné také vynechat a čísla odlišit typograficky (nutné pak zachovat v celém dokumentu). Větší vždy předchází menšímu. Zejména u periodik je možné vynechat popisné termíny (svazek, číslo, stránky). Číslo svazku se píše tučně a číslo části se uvádí v kulatých závorkách. Doporučujeme spíše použít variantu se zkratkami, zejména, pokud používáte jako metodu odkazování Harvardský systém.

2010, roč. 5, č. 8, s. 25-45. nebo 2010, 5(8), 25-45.
2009, vol. 5, iss. 3, s. 103-112. nebo 2009, 5(3), 103-112.
6(3), 25-45.

Citujeme-li část díla, uvádí se také rozsah stran, ze kterých bylo citováno (a to jak u přímé citace, tak i u parafráze). Toto se zapisuje v jazyce tvorby bibliografické citace, uvádíme tedy s. 256-263, nikoliv např. p. 256-263. Je-li citováno celé dílo, údaj o počtu stránek se může vynechat.

ŠKRHA, Jan. Diabetes mellitus 2. typu jako subklinický zánět. Časopis lékařů českých. 2010, roč. 149, č. 6, s. 277-281. ISSN 0008-7335. nebo ŠKRHA, Jan. Diabetes mellitus 2. Typu jako subklinický zánět. Časopis lékařů českých. 2004, 149(6), 277-281. ISSN 0008-7335.
EARLE, Richard. The art of cause marketing: how to use advertising to change personal behavior and public policy. Cover and interior design by Monica BAZIUK. New York: McGraw-Hill, ©2000. ISBN 0-07-138702-1.

Lokace citovaného informačního zdroje

Pokud existuje jen omezený počet kopií citovaného zdroje, uvádí se v bibliografické citaci lokace zdroje. Za předložkou „V:“ se uvede jméno místa uložení (popř. doplněk místa), název úložiště, signatura (nebo jiná lokalizační značka). Často se s tímto setkáte při citování uměleckých děl nebo muzejních exponátů.

GOSSE, Sylvia. The Garden, Rowlandson House [lept a akvatinta, 1912]. V: London: British Museum, Department of Prints and Drawings. Register number 1915-27-41.

Další všeobecné informace (poznámky)

V bibliografické citaci je možné dále uvést klasifikační notaci s označením klasifikačního systému (MDT 001.811:025.171), rozměr tištěného zdroje (210 mm, 210 mm × 150 mm, formát A5), cenu a dostupnost, původní jazyk používaný v textu nebo překladu (Translated from the Dutch by Georg STUYCK) a další informace. Poznámku je možné uvést na jakémkoliv místě v citaci, pokud dovysvětluje některý z údajů (např. informaci o překladu dáme k údaji o vedlejších tvůrcích). Pokud není vázána na žádný údaj, uvádí se na konci.