Techniky učení

Jak se kreativně učit?

„Důležité je zůstat zvědavý. Naše paměť je jako sval, který je třeba neustále trénovat, jinak zakrní.“ Toto je motto, které stojí za to si zapamatovat.

Synapse by měly být neustále aktivní. Je nutné jim proto neustále obstarávat nové „krmivo“. Nejen MuDr. Zbyněk Mlčoch doporučuje: najděte si činnosti, které vás budou bavit. Učte se jazyky, choďte do divadla, čtěte, cestujte, hrajte na nějaký nástroj. Důležité jsou i společenské kontakty. Důležité je také svoji paměť trénovat. Pomoci vám může celá řada cvičení, které jsou dostupné na internetu nebo v literatuře.

Pro mozek je důležitý:

• mozkový trénink – dávejte si úkoly (jděte nakupovat bez seznamu, zkuste si až do večera zapamatovat SPZ projíždějícího auta apod.)
• mozkový jogging, tj.: dbejte na time management, dopřejte si dostatek odpočinku a pravidelné jídlo (ideálně něco zdravějšího)
• stress management – odstraňujte stres kdykoliv je to možné, trénujte např. podle knihy Briana Clegga: Stress management

Nezapomeňte, že s technikami učení souvisí i některé rady ohledně rychločtení. Také se vyplatí určit, jaký jste studijní typ. Rozlišuje se především paměť vizuální, sluchová a hmatová. Lidé s vizuální pamětí si dobře pamatují rozmístění textu, obrázky atd. Se sluchovou pamětí se vyplatí poslouchat nahrávky nebo sama sebe, jak se nahlas učíte. Hmatovou paměť nelze uplatnit u všech předmětů, ale zkusit to můžete. Mnoha lidem také pomáhá, když se snaží učivo vysvětlit někomu dalšímu (stávají se učiteli). Je to jeden z nejefektivnějších způsobů.

Podívejme se podrobněji na některé metody, které vám mohou pomoci si snadněji pamatovat učivo (či cokoliv jiného).

Metoda PQRST

Název metody je odvozen od jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Preview (přehled), Question (otázka), Read (čtení), Self-recitation (opakování), Test (zkouška). Nejdříve tedy získejte přehled (sledujte nadpisy kapitol, stručné souhrny apod.), následně si stanovte k textu otázky a pokuste se na ně odpovídat – nejdřív sami, a potom v průběhu fáze čtení. Při opakování si vybavte to nejdůležitější z celého textu a následně se otestujte (nejlépe ještě vlastním testem předtím, než půjdete na zkoušku).

Metoda SQ4R

I tato metoda dostala název podle jejích jednotlivých fází. Survey (prozkoumání), Question (otázka), Read (čtení), Reflect (přemýšlení), Recite (hlasité opakování), Review (rekapitulace). Tato metoda se podobá metodě PQRST. Podrobný popis najdete v přiložené prezentaci:

Metoda „Vím, Chci vědět a Dozvěděl jsem se“

Tato metoda je metodou kritického myšlení. Dokáže vám říci, co již o tématu víte (a tím pomoci s výběrem toho, co je třeba se naučit a co lze přeskočit). Zároveň pomáhá si určit, co od textu očekáváte, co si přejete poznat (Chci vědět). Klasické shrnutí pak spadá pod Dozvěděl jsem se.

Vše funguje v jednoduché tabulce.

Metoda NEANA

Jedná se o velmi efektivní metodu, kterou vymyslel David Gruber a znamená NEstudovat A NAstudovat. Smyslem celé metody je, že mozku namluvíte, že nestudujete. Naopak se stáváte učitelem, který tvoří test pro své žáky. Postupně tedy procházejte materiály k naučení a tvořte z nich obsáhlé testy pro své žáky. Zcela bez obav se můžete navíc bavit tím, jak budou vaši žáci překvapeni, že jim dáváte test. Otázky volte dokonale. Je třeba dávat také pozor na to, aby nebyla žádná otázka dvojznačná. Svým způsobem vlastně nestudujete, ale učivo hravě zvládnete!

Tato metoda je poměrně účinná, opravdu si toho během tvorby testu dost zapamatujete. Je třeba dát do testu vše důležité, můžete vytvářet i různé typy otázek (volně tvořená odpověď, testová otázka, doplňovačka apod.) Lze použít i nějaký online nástroj (hledejte „quiz maker“). Výhodou této metody je, že si vytvořené testy s odstupem času můžete sami vyplnit, nebo je vypracovávat pořád dokola. Takže si vlastně připravíte materiál do budoucna.

Vytvořené testy si můžete vyměňovat se svými spolužáky. Každý připraví různé otázky, což se může při procvičování hodit. Těm, kteří mají dominantní vizuální paměť, doporučujeme testové otázky barevně odlišovat nebo test jakkoliv vizuálně odlišit.

Metoda pokoje či tělesných částí

Metodu pokoje používají někteří řečníci nebo lidé, kteří mají výbornou vizuální paměť. Vše spočívá v tom, že si představíte pokoj, který velmi dobře znáte. Představíte si předměty, které v něm jsou. A nyní skládáte jednotlivá témata k jednotlivým věcem. Řekněme, že jdete na nákup a potřebujete koupit rohlíky, jablko, okurek, olej, oplatek… Tak si tyto věci postupně představíte, jak leží v pokoji na určité věci, nejlépe tam, kam se nejvíc hodí. A klidně absurdně. Třeba olej vylitý v nějaké nádobě (která slouží na něco úplně jiného), rohlíky zabodnuté v květináči apod. Uvidíte, že si vše pak lépe vybavíte. Podobně to někteří aplikují na části těla. Skvěle se hodí i při přípravě prezentace na obhajobu závěrečné práce.

Metoda obrázků – pamatování správného pořadí

Tuto metodu uplatníte, pokud si potřebujete zapamatovat několik věcí, které jdou za sebou postupně (tedy něco je první, druhé, třetí…). V první řadě si vytvořte obrázky k číslům 1-9 (příp. i k nule). S touto „tabulkou“ budete pracovat. Vytvoříte ji tak, že si vybavíte předmět, který je nejvíce podobný tvaru čísla (např. 0 je podobná jezeru, 2 labuti apod.) nebo k číslu přiřadíte věc, kterou máte silně spojenou s daným číslem (18 = řidičský průkaz, nakreslíte např. auto). Až budete tyto obrázky mít, je třeba si pamatovat, které obrázky máte u kterého čísla. K jednotlivým číslům pak přiřazujete konkrétní věci.

Velmi jednoduchý příklad: první si budete muset zapamatovat výraz obraz, druhý výraz knihovna a třetí protivník/bojovník. A musíte si je (z nějakého důvodu) pamatovat postupně. K obrazu tedy přiřadíte věc, kterou máte namalovanou u jedničky, ke knihovně věc z dvojky atd. Nejdůležitější je si ty dvě věci vždy spojit. Dejme tedy tomu, že máme u jedničky namalovanou svíčku (je podobná číslu jedna) a potřebujeme si jako první zapamatovat obraz. Spojíme si tyto dvě věci, a to tak, že si je představíme ve velmi absurdní situaci, např. hořící obraz, obraz, jak jej zapalujeme svíčkou apod. Knihovna bude druhá věc, co následuje. Tu si spojíme s věcí u dvojky, tedy např. s labutí. A opět si představíme absurdní obraz, labuť plující v knihovně v tuně knih či něco podobného. Čím absurdnější, kreativnější a zábavnější to bude, tím lépe si to zapamatujete.