Rychločtení

Efektivní čtení, speed reading, turbo reading, photo reading atd.

Naučte se efektivně a rychleji číst. Efektivně znamená schopnost využít různých metod během čtení, rychle pak znamená, že zvýšíte počet přečtených slov za minutu bez toho, aby došlo ke ztrátě pochopení (porozumění). Víte, že průměrný netrénovaný čtenář čte rychlostí 125–225 slov za minutu? Čísla se samozřejmě v různých knihách rozcházejí, ale průměr je stále stejný. Při pravidelném tréninku lze dosáhnout rychlosti až 500 slov za minutu. Tomu málokdo věří, hlavně proto, že má většina lidí strach, že textu při takové rychlosti nebude rozumět. Toho se ale není třeba bát. Zatím je prokázáno, že porozumění naopak stoupá s trénovanou (!) rychlostí.

Konec teorie, začněme praxí. Na začátek je třeba říci, že se nelze tuto metodu naučit hned jako např. mentální mapy. Mnoho lidí to odradí. Tato technika si vyžaduje trochu vůle… Naším cílem bude naučit se udržet koncentraci nad textem (neodbíhat myšlenkami, neodbíhat od knihy atd.), rozšířit si zrakové pole a trénovat rychlejší čtení.

Na úvod něco ke koncentraci. Je třeba si koncentraci trénovat. Čím více má člověk tendence odbíhat od textu myšlenkami jinam, tím více ho text nebaví, ztrácí čas a hlavně klesá porozumění textu. Koncentraci je dobré cvičit na nějaké rutinní činnosti (a přemýšlení nad ni) nebo na soustředění se na jeden předmět. Např. zkuste pozorovat 3 minuty věc ležící na vašem stole. Zkuste o ní přemýšlet, klaďte si kolem ní otázky (z čeho je vyrobená, z čeho by mohla být vyrobená jinak, jak ji lze různě využít, sledujte tvar, příp chuť, pach, přemýšlejte prostě nad čímkoliv, co s věcí souvisí). Toto zkoušejte kdykoliv, když budete mít čas (ve vlaku, při obědové pauze, na procházce, večer před spaním…). Určitě se koncentrace zlepší.

Aby text více bavil, je třeba se umět namotivovat. Pomůže odpovědět si na otázky typu „V čem mi pomůže, že to budu znát?“, „Co je cílem textu a co je mým cílem?“ a další otázky. Také je třeba umět s textem lépe pracovat. Je nuda text jenom bezmyšlenkovitě číst. Je třeba být aktivním čtenářem u jakéhokoli textu. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které v textu nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Pokud odpověď nedostanou, hledají jinde. Čtení odborného textu může být taková konzultace či polemika s autorem. Špatný čtenář je pasivní čtenář, který čeká, že text ho začne sám něčím bavit (klesá motivace, užitek…). Existuje spousta dalších špatných návyků (pravý sloupec).

Čtení různými technikami – dobrý čtenář využívá předností rychlého i pomalejšího čtení v situacích, ve kterých je to pro něj výhodné.	Čtení pouze jednou technikou — jedna technika vede k pomalé rychlosti čtení a často i k nedostatečnému porozumění textu. Osvojte si různé techniky čtení a využívejte je.
Celková orientace v textu – dobrý čtenář dokáže rychle postřehnout souvislosti díky vnímání textu jako celku.	Čtení slovo za slovem — špatný čtenář čte slovo za slovem, nevnímá okamžitě širší souvislosti. Nečtěte slovo za slovem, naučte se fixovat více slov a později i celé věty – viz doplňující studijní materiál.
Čtení bez zbytečných pohybů — dobrý čtenář má tělo uvolněné, dochází pouze k pohybu očí. Držení těla i uspořádání pracovního prostředí je v souladu s ergonomickými pravidly.	Špatné držení těla a zbytečné pohyby — dochází ke zbytečné zátěži pro svaly a vzniká předčasná tělesná únava. Patří sem také pomalé ukazování si v textu, pohybování rty při čtení atp. Omezte pohyby při čtení pouze na pohyby očí.
Čtení potichu — dobrý čtenář čte potichu a nevydává při čtení žádné zvuky.	Čtení nahlas — špatný čtenář při čtení šeptá anebo čte přímo nahlas. Zbavte se zvukových zlozvyků při čtení, jelikož vás velmi zpomalují a navíc narušují i soustředění na danou činnost.
Stanovené cíle čtení — dobrý čtenář pravidelně konfrontuje přečtené se svým cílem. Když cíle dosáhne, přestává číst.	Nestanovené cíle čtení — špatný čtenář nemá cíl, neví, co přesně hledá. Ztrácí brzy motivaci a plýtvá svými duševními silami. Vždy si stanovte cíl a ten splňte.

A nyní něco přímo ke čtení. Dříve, než začnete knihu číst, udělejte si přehled. Ten je důležitý, neboť díky němu zjistíte, jak moc je kniha pro vás důležitá, co z knihy musíte přečíst, příp. zjistíte, že kniha je vlastně nepotřebná, neboť existuje jiná lepší nebo informace již znáte.

Sledujte tyto části knihy:

úvod
předmluva
obsah
názvy kapitol
nadpisy
zvýrazněné části textu autorem
popisy obrázků a grafů
shrnutí na konci kapitol
závěr
doslov
přílohy
rejstřík
shrnutí na obalu knihy

Nejvíce důležitý je samozřejmě obsah a shrnutí, kde najdete většinu informací.

Než začnete trénovat rychlé čtení, je důležité vědět, že existuje několik metod a je důležité (!), abyste dokázali střídat rychlosti čtení dle textu. Některý text je důležité číst pomaleji, některý stačí proletět, některý přečíst rychle, ale přesto s porozuměním. To souvisí nejen se žánrem a stylem psaní, ale i tematikou. Pravděpodobně to poznáte sami, kdy co použít. Jde spíše o to uvědomit si důležitost střídání.

Doporučujeme si vypůjčit knihu Davida Grubera Rychločtení, rychlo studium, info management. Vyzkoušejte, jak jste na tom s rychlostí čtení, udělejte si některý z testů na stránce Davida Grubera.

A jak trénovat rychlé čtení?

Nesnažte se umisťovat zrak na každé slovo, které čtete, obvykle (pokud to nejsou dlouhá slova) vám jeden pohled stačí k přečtení dvou a více slov (dle jejich délky a tréninku).

Trénujte zrakové rozpětí. Takových cvičení je v knize Davida Grubera plno, ale můžete si taková cvičení připravit i sami. Příkladem je několik písmenek či slov vedle sebe, kdy nebudete číst jednotlivě, ale budete fixovat oko na jednom místě a snažit se vidět i okolí. Velmi efektivní je si takový řádek zakrýt, vždy si jej odkrýt na čtvrtinu sekundy a ihned zakrýt. Poté si zkusit napsat, jestli jste přečetli vše dobře.Poté samozřejmě následuje sloupec s více písmenky, slova mohou časem dávat i smysl. Existují např. tzv. pyramidy, kde jeden řádek je dobré přečíst na co nejmenší počet fiací (zastavení oka pro přečtení textu).

Na této stránce si můžete vygenerovat a vytisknout řadu cvičení na rozšíření zrakového rozpětí.

Udržujte zrak spíše na vrchní polovině slova. Nejlépe to uvidíte z obrázku.Sami vidíte, že ze spodní části lze jen těžko rozeznat, o jaké slovo se jedná. Zcela naopak tomu je u vrchní části. Soustřeďujte tedy svůj zrak tam.

Rychločtení je zajímavá metoda, která vám může ušetřit spoustu času. Je ale třeba odhodlání, výdrž a pravidelný trénink. Zkoušejte různá cvičení a čtěte např. vždy 10 min denně a vaše schopnost rychle číst se jistě znatelně zlepší.

Přehled zbraní školeného čtenáře

Schopnost profesionální koncentrace — ignorovat okolí, každý čtený text je úžasně zajímavý.
Stanovení cíle četby v přípravě.
Myšlenková mobilizace předchozích znalostí, okolností a souvislostí čtené tématiky – v přípravě.
Předjímání hlavních bodů, hlavní myšlenky a důležitých detailů podle znalosti nadpisu a okolností.
Myšlenková aktivita při čtení. Soustavná konfrontace přečteného s cílem četby.
Zanechání četby po dosažení cíle. (Triviální, leč často nedodržované.)
Čtenářské kritické myšlení — oddělení ega autora od jeho názorů v textu.
Přiměřená různost názorů — rovnoprávnost čtenáře a autora. Tichý vnitřní dialog s autorem.
Předvídání během četby — redukce variant z bodů 4. a 5.
Empatie — vcítění do autora a okolností. Čtení hlubších vrstev textu (= čtení „mezi řádky“).
Vysoké vnitřní sebevědomí — přiměřená čtenářské sebedůvěra.
Optimální pracovně psychologické podmínky čtení.
Správná vzdálenost očí od textu. Správný sklon čteného textu. Správná poloha těla (správné sezení).
Čtení bez tělesných pohybů.
Čtení bez artikulací.
Nenásilné postupné omezování subvokalizace zvyšováním sečtělosti.
Minimalizace otevřených regresí.
Minimalizace práce zjišťovací paměti, maximalizace podílu zpětně poznávací paměti.
Pravidlo skoropřeskočení a podvědomého hlídače. Střídání vědomého a podvědomého řídicího režimu čtení. Pravidlo „když po četbě nevím, co v textu bylo, tak vlastně vím“.
Kauzální kořeny rovnice nadpisu aneb hlavní body.
Kauzální stavba z kamenů bodů aneb hlavní myšlenka.
K-otázky (W-questions) aneb důležité detaily.
Široké zrakové rozpětí.
Méně fixací oka na řádek, omezení skrytých regresí.
Nasazování oka za začátek řádku, odsazování před koncem.
Využití redundance v textech k minimalizaci počtu otevřených regresí.
Využití pravidla opozice podvědomí – zvládání trémy při vyšších tempech.
Pravidlo psychické teorie relativity a jednostránkové sprinty.

Naučit se rychle číst není vůbec jednoduché. Celkem rychle zvládnete nečíst slovo od slova, sledovat horní polovinu textu apod. Opravdovým kamenem úrazu je koncentrace. Občas zabloudíte myšlenkami mimo a vůbec nevíte, co čtete. Opravdu vydržet soustředit se na text není vůbec lehké. Pokud se chystáte na psaní diplomové práce, trénujte rychločtení už teď, protože během psaní to už nedoženete, čas vás tlačí, nechce se vám do toho apod. Již po několika dnech pocítíte zlepšení.

Pokud vás rychločtení zajímá, můžete si stáhnout infografiku. Můžete ji např. vytisknout a vyvěsit.