Sekundární citování

Sekundární citování znamená, že přebíráte citaci z jiného zdroje. Příliš se to nedoporučuje, norma s ním nepočítá, na druhou stranu autorský zákon sekundární citování nezakazuje a v praxi se běžně objevuje. Pamatujte však, že sekundárních citací by ve vaší práci mělo být minimum.

Jak sekundárně citovat a tvořit bibliografickou citaci

Harvardský styl

„Jednotlivé habity jsou generativní principy odlišných a odlišujících praktických činností – to, co jí dělník, a hlavně způsob, jakým to jí, sporty, jež pěstuje….“ (Bourdieu, 1998 cit. podle Trávníček, 2008, s. 28)

V seznamu použitých zdrojů citujete pouze dokument, ze kterého jste čerpali. Tedy ten sekundární.

TRÁVNÍČEK, Jiří, 2008. Čteme?: Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Brno: Host. ISBN 978-80-7294-270-1. (přebíráme citaci z knihy pana Trávníčka)

Metoda číselných odkazů

V případě metody číselných odkazů a metody poznámek je možné při použití sekundární citace uvést původního autora do textu:

Jiří Trávníček ve své knize zmiňuje výklad Pierra Bourdieu, že „jednotlivé habity…“ [1, s. 28]

[1] TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme?: Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Brno: Host, 2008. ISBN 978-80-7294-270-1.

Metoda poznámek

Jiří Trávníček ve své knize zmiňuje výklad Pierra Bourdieu, že „jednotlivé habity…“1

1 TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme?: Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Brno: Host, 2008, s. 28. ISBN 978-80-7294-270-1.