Tvorba osnovy práce

pomocí mentálního mapování

Dalším krokem při psaní závěrečné práce je tvorba osnovy. Na začátku se snažte si zaznamenat vše, co vás k tématu napadá. Můžete k tomu opět použít metodu brainstormingu, nebo si prostě občas někde zapsat nějakou poznámku. Dále je třeba nápady utřídit, dát do kontextu, přidat další asociace a vztahy, vytvořit přehlednou kostru. Zde mohou pomoci mentální mapy. Mentální mapa je podle Tonyho Buzana (otce mentálních map) nejdokonalejší organizační nástroj našeho mozku. Jednoduše řečeno se jedná o nejsnadnější prostředek, jak dostat informace do mozku i jak je dostat z něj. Tyto mapy tedy efektivně mapují naše úvahy.

K čemu všemu je mentální mapa?

  • podklad k prezentování, diskuzi apod. (slouží jako osnova mluvčímu)
  • technika učení (slouží k lepšímu zapamatování učiva)
  • vyhodnocení brainstormingu
  • nástroj pro plánování (času, práce, dovolené, diplomové práce, nákupu…)
  • nástroj pro zapisování poznámek

Zajisté bychom našli plno dalších možností využití mentálních map. Doporučujeme vám knihu Tonyho Buzana Mentální mapování (2007). Najdete v ní téměř vyčerpávající popis využití mentálních map a možností práce se svým mozkem.

Než si povíme, jak takovou mapu vytvořit, musíme vás upozornit, že mentální mapy jsou velmi individuální záležitostí. Je vhodné si mapy kreslit sám a nevyužívat mapy cizích lidí. Zkuste si zadat do Google pictures „mind maps“. Uvidíte, jak takové mapy vypadají. Některým mohou připadat nepřehledné. Pro svého tvůrce však ne. Jde o to mít informace na jednom místě (papíře). Majitel takové mapy pak vidí problém uceleně, ale může se dívat i na jednotlivé části problému (jednotlivé větve). Kouzlo mentálních map lze většinou objevit až poté, co si každý nějakou mapu nakreslí. Chce to tedy kreslit, kreslit a kreslit (nebo mít vhodný online nástroj).